Koncept RODINA

Tato úvaha se dotýká velmi citlivého tématu. Citlivost je tady přímo úměrná kontextu, v jakém tu téma předkládám.

Rodina je koncept, jejíž nemožnost realizace nás jako bytosti nesmírně bolí.

Rodina, jak je prezentována dnes je velmi mladý koncept. Když se podíváme do minulosti, vždy tam bylo spíš společenství, kmen, jako důležitý koncept, než rodina jako taková. Dnes je rodina zmenšena na 3 a více bytostí, z níž je občas do ní zahrnut ještě i některý z prarodičů. Klasický koncept je však zúžen na 3 - 4 bytosti nejčastěji. A je třeba tu popsat jak vypadá takový koncept rodiny.

Rodina = muž, žena v partnerství, ve státem potvrzeném manželství nejlépe. Jsou spolu v lásce, patří k sobě. Umějí řešit konflikty a mají jedno a více dětí. Vychovávají je v bezpečném prostředí, které vybudovali (hypotéky a půjčky jsou tu samozřejmostí) společně. Mají zaměstnání, která je naplňují a ve volných chvílích se věnují společně rodině, kde se vzdělávají a věnují sportu nebo jiným aktivitám, které je činní šťastnými. Jezdí v létě na dovolenou k moři a v zimě na hory lyžovat. Děti jsou hodné, svědomité, rády se učí a navštěvují hodně kroužků. Celá rodina je nekonfliktní a pokud již něco řeší, vždy najdou řešení a pochopení jeden pro druhého. Nekřičí vzájemně na sebe a tělesné tresty nejsou vůbec zapotřebí. Komunikace je bezproblémová a stejně tak i vzájemná důvěra. Děti studují a připravují se na úspěšnou profesní dráhu. Není pochyb, že se jim podaří žít v tak kvalitním zázemí lásky jako pro ně připravili jejich rodiče, kteří ustáli všechny nástrahy (nevěry) a úskalí života. Do konceptu rodiny nevěra původně nepatřila, ale přes velký výskyt v realitě ☺️se tedy raději zahrnula i do té ideální, ale pouze v případě, kdy se vše zase ustálo a odpustilo se. Rodina se schází celá (babičky, dědečkové, tetičky a strýčkové..) pohromadě na svátky. Vánoce jsou blažené a plné dárků a lásky...atd.

Tohle je velmi stručně sepsaný koncept rodiny, tak jak by ideálně měla vypadat a zároveň je to cíl našeho snažení, co se týče konceptu rodiny. Nejsilněji na nás tento koncept působí ve věku, kdy se chystáme teprve tu svou rodinu založit. Věříme, že přesně tohle, co je popsáno výše, se nám prostě podaří.

Velmi důležitou část samozřejmě udává vývoj bytosti jako takové. Ale i přesto není těžké zjistit, kdy se začal klást důraz na rodinu, či ještě dříve v počátku na manželství. Křesťanství přišlo s krásnou myšlenkou dvou bytostí, které se spojí a vytvoří pár na celý život. Tato touha je samozřejmě ještě starší než křesťanství samo, ale není úplně určité, kde se to v nás vzalo a není to cílem této úvahy. Křesťanství však vědomo si této touhy vytvořilo koncept manželství před Bohem. Jednalo se o velmi chytrý krok určený k manipulaci většiny. Jednotlivec se zaměřil na snahu vytvořit tento dokonalý pár. Ve většině případech se však v manželství tyranizovalo, utlačovalo a zotročovalo. Obzvlášť ženy byly zneužívány. Nic z toho, co se dělo poté, nezobrazovalo božský pár. A člověk upadl do viny. Do programu viny dá se říci. Křesťanský Bůh totiž jen tak nic nedaruje. Tady se musí poslouchat. Jinak přijde po smrti očistec a nebe se zavře. To, co by za jiných okolností bylo dobré k rozvoji duše se tady bohužel použilo k manipulaci velkých mas lidí. A tohle se velmi dobře vědělo. Proto vznikala postupně různá náboženství, jak se komu líbilo a hodilo. Když se na to však podíváte reálně, tak je každému jasné, že všechny ty původní knihy psal člověk. Všechna náboženství na této zemi stvořil člověk.

Pravda jako taková je nám skrytá, přesahuje nás, a proto se s ní velmi dobře manipuluje pomocí lží a klamu. Stačí, když to přijme většina a koncept se stává programem, který se šíří jako virus. Ostatní ho vezmou za svou pravdu a pak se v takovém určitém konceptu žije - vytvoří se dogma.

Dříve stačilo manželství, v minulém století se však otevřel ještě nový level. Rodina. Tento koncept však nevznikl proto, že by nás měl nějak víc chránit nebo vést, nýbrž jako obrázek něčeho, za čím budeme bloudit navěky a k tomu budeme používat všech možných nástrojů, které nám společnost (systém) nabídne. A ona nám toho nabídne mraky. Od pohledného domu, vkusně zařízeného, přes zahradu s vlastním bazénem a grilem a báječným posezením, až po miliardu zlepšováků a pomocníků do domácnosti, kteří šetří náš čas, abychom mohli být se svou rodinou. K tomu všemu však potřebujeme hodně místa a taky hodně peněz. A tady tohle je velmi důležitá složka - PENÍZE. To je oč tu běží. Jsou nádherným nástrojem k manipulaci všech. To byl ten nejlepší nápad, na který společnost (systém) přišla.

V rodině má každý svou roli. Na to se nesmí zapomenout. Muž je tedy zpravidla ještě stále ten, na koho to padne. Zajistit tu hmotu. Zajistit peníze na tu hmotu. A žena je krásně (promiňte mi ten výraz, není to výsměch, ale bohužel tomu tak je) Vy-Chována k tomu, aby muže tlačila do toho krásného výtvoru - rodiny. Od dětství je jí to všude nuceno. A nebojte, není třeba jí cokoliv říkat, protože marketing funguje perfektně. Celý showbyznys je tu proto. Tolik filmů a tolik seriálů, kde se naučí, co je třeba, i kdyby to nechtěla. Doslova se jí vnutí touhy. Touhy romantické, touhy po dítěti, po rodině. Po tom, co nikdy nezažila (jen o tom četla nebo to viděla v televizi) a bohužel nikdy nezažije. Na to však přijde velmi pozdě, když už je v pasti nejen ona, ale i muž, který se rozhodl to tedy pro ni vše udělat. Její biologické hodiny jsou totiž zmanipulované na maximum, aby to vše CHTĚLA ještě víc, než by normálně chtěla. Každá tohle jednoho dne bude chtít. I feministicky založené ženy, co se brání se nakonec podvolí. Koncept rodiny je totiž mocnější. Je to velmi silný program. A tak žena svou krásou (a na to občas taky padne spousta peněz) svého muže nakonec oslní. A dostane, po čem touží. Jeho sémě. A i muž je přesvědčen, že to tak chce. Chce rodinu. Něco, co nikdy neochutnal a nikdy neochutná. A proto se později bude koupat v pocitech viny. Ze selhání. Tak jako žena. Právě selhání se tu stává slabým místem, které toužíme schovat. Je to bod, odkud je námi manipulováno.

Rodina však slouží pouze k marketingovým účelům. Díky snaze selhání schovat saháme k náhražkám, které vypadají, že nám zachrání náš vnitřní dokonalý obraz rodiny. Naplňujeme se tedy hmotou.

A teď si řeknete. "To je blbost! Kdy by mě manipuloval do rodiny. To je přece normální. To je život. Tohle se takhle děje. Ženy chtějí děti a muže. A muži chtějí děti a ženu."

A teď se na to podívejte znovu. Pokud vezmu v potaz zatím ještě bytosti v nevědomosti, tak muži chtějí svobodu a sex, zatímco ženy chtějí romantický sex a rodinu. Děti chtějí hlavně kvůli konceptu rodiny, který je jim předložen společností. Možná věří, že je to láska, co cítí (o lásce pak v samostatném článku, který chystám). Chtějí být šťastní a dát dětem to, co neměli oni. To je pravdou. Chtějí se skrze své děti realizovat, anebo čistě pudově zajistit pokračování rodu. Je to spíš sobecký zájem, který jde čistě jen z živočišné složky naší bytosti. Skrze první tři čakry, které tomuto náleží. A skrze toto nižší já (první tři čakry) je námi manipulováno. A opět je tu filmový průmysl, který krásně programuje (ne nadarmo se v televizi díváte na programy) celou naši bytost. Zkuste někdy zapnout televizi a filmy a doopravdy poslouchejte, o čem se tam baví, o čem to vše celé je. Jaké sny jsou nám předkládány. Kam jsme vedeni. Kam jsou vedeni děti skrze pohádky. O čem to celé dnes je? A co je dnes vlastně dítě pro společnost? Dítě se stalo cílem pro trh. Čím víc je totiž bytost vědomá a spěje k myšlenkám míru a lásky, tím víc se v ní otevírá cit a touha pečovat o nevinné. O mláďata. O děti. Dříve bylo dítě v rodině spíš pracovní síla, ale dnes je o něj pečováno velmi pečlivě 😊 A tak se dnes manipuluje přes děti. Koncept rodiny to krásně vše upevnil. V rodině je dítě šťastné a v bezpečí. Veškerý průmysl teď používá buď rodinu nebo i jen samotné dítě. Jen si chvíli sjeďte pár reklam v televizi a řekněte, kde všude není buď koncept rodiny nebo dítě. Myslím, že ani reklama na auto dnes nevynechá dítě. Zbytek reklam je o svobodě, kterou nikdo z nás nemá. Mám na mysli reklamy s muži, kteří by se dali přirovnat ke koním na louce, co běží - jednou v autě, na jachtě - sami (když nad tím přemýšlím, je paradox, že tenhle trend souběžně jede vedle reklam na rodinu, kde se muž a žena běžně obětují). A ve filmech je teď rodina jako top. Rodina je základ všeho. A k čemu, že jsou ty děti a rodina používané? K nakupování. Protože rodina toho potřebuje hodně.  A vzhledem k tomu, že POŘÁD k té dokonalosti rodiny něco chybí (a chybět bude), tak se jí nabídne něco dalšího, co bude určitě fungovat. Víc dovolených (to je víc peněz), víc nakoupených dárků (to je víc peněz), víc lepšího jídla (to je víc peněz), víc zdokonalujících seminářů pro osobní rozvoj, protože už bych měl konečně přijít na to, jak udělat dobrou rodinu, skrze lepšího sebe (a to je taky víc peněz), a nakonec možná víc vitamínů a léků, abych to psychicky zvládl/a až budu vydělávat těch víc peněz, protože ke všemu je potřeba hlavně ta hromada peněz. A pro peníze je třeba obětovat sebe nebo druhé. A rodina je na tohle všechno sama (je to pořád ten koncept o 3 a více lidech). Tahle společnost je celá o marketingu. Je to vše tak provázané, že se to do jednoho článku absolutně nevejde, je to na celou knihu. A těchto knih i pár je. Některé se jen věnují duchovnímu růstu, což je báječné, a některé ukazují tuhle bolavou pravdu. Ale kdo to chce číst? Aby viděl, jak si ho systém zotročil? A co potom? Jak z toho ven? Čeká tam neuvěřitelně mnoho otázek, které si člověk prostě pokládat nechce. A pokud ještě nedospěl do určité úrovně vědomí, ani si je nikdy nepoloží. Jednoduše proto, protože mu STAČÍ být součástí systému. Ráno vstát, vzbudit děti do školy, jít do práce, pak nakoupit, uvařit, sednout si společně před televizi, pojíst u toho pár chipsů z porcelánové misky a pak spát, sex, když to vyjde, a hlavně potlačit ty frustrace, které v něm rostou nějakou kapkou alkoholu nebo cigaretou. Vždyť tohle je život! Co jako holka chceš? Je to NORMÁLNÍ přece! A zapomenout na koncept rodiny, který se mi v realitě nepodařil uskutečnit, ale udržím tu iluzi tím, že se kouknu zase na jeden hezkej film, kde to všechno tak hezky uměj. A tak dokola. Určitě někde RODINA existuje, když je v tom filmu, tak i v realitě. Ani jedna myšlenka, která by bytost nasměrovala směrem do ptačí perspektivy (ale i to je vývoj a vše má svůj čas, u každého z nás perfektně načasovaný).

Existuje tedy někde RODINA, tak jak ji vnímáme, že by měla vypadat?

Ale ano, našel se jeden kyberprostor, kde se takové rodiny celkem běžně manifestují. Sociální sítě. Tam se to konečně podařilo i nám. Tam vše běží, jak má. Než se tedy najednou dozvíme, že ta skvělá rodina vaší spolužačky se ZE DNE NA DEN nějak rozpadla. Spolužačka se rozvádí, po té krásné oslavě výročí v Paříži, co jste s obdivem a lehkou závistí pozorovali skrze fotky na jejím profilu. A teď to neznamená, že vše, co je na fotkách je blbost. Jen to prostě bohužel občas příliš upevňuje ten ideál rodiny, který slouží k marketingu, ne k životu.

Nerada bych zde sklouzla ke kritice a soudu, ale jen poodkrývám tu manipulaci, která se za tím skrývá a je dobré si ji uvědomit. Co se skrývá za tou touhou mít krásnou rodinu, kterou nikdo z nás nepoznal (možná si někdo myslí, že ano, ale jen proto, že to rodiče vše rafinovaně skryli, aby zachovali svou vlastní iluzi) a v jejímž budovaní pak mi sami tak moc selháváme. Ani to manželství nám vůbec nejde. Je snad chyba v nás?

Rozhodně ne. Chyba je v systému. V tom, jak jsme si to vnitřně naprogramovali (o zraněních našeho vnitřního dítěte ani nemluvě, to je na samostatnou pasáž). Je třeba reset. Kompletní reset. A ten se právě teď děje.

Děje se sám od sebe. Děje se v každém z nás. Postupně začínáme vidět víc a víc z těch programů, v kterých žijeme. A najednou se každá činnost stává velmi těžkou. Hůř se nám vykonávají pracovní povinnosti, které nám nedávají smysl. Hůř se nám dívá na rodinu, která se nám rozpadá pod rukama. Na děti, které prostě stejně od bolesti, který systém předává, nezachráníme. Ne tím, že v tom budeme pokračovat.

Proto se v nové době aktivuje čakra čtvrtá, která nám pomáhá uvědomit si, že jsme lidmi. Že žijeme tady na této zemi, ale jsme složeni nejen z části zemské, ale i z ducha, který patří do vesmírné říše. Nejvyšší uvědomění pak přichází při zapojení dalších tří čaker jdoucích směrem k hlavě.

Najednou se koncept rodina a manželství rozpadá a zůstává jen VZTAH.

Co jsou vztahy? O čem jsou tedy vztahy?

Otázky, na jejichž odpovědi je třeba obrátit se do sebe. Do hloubi svého srdce. Vše znovu poznávat. Bez touhy vlastnit cokoliv nebo kohokoliv. To je vyléčená bytost. Bytost, která se odpojila ze systému. Ze všech těch programů. Vystoupila ze všech rolí a tím pádem i archetypů. Bytost bez zranění, kde vzniká prostor pro svobodnou vůli, protože ta vychází ze svobody, kterou jsme nikdy nikdo z nás ještě nepocítili. Vztahy jsou bezesporu nádherné, když jsou založené na bezpodmínečné lásce. Bez těch všech strachových vzorců, díky kterým pak vzniká chtíč, chamtivost, a z nich pramenící žárlivost a zloba jako taková. To se děje pouze z pocitu selhání a následných pocitů viny. Koncept rodiny k tomu právě sloužil, protože v něm zatím každý selhal. Nebyl vytvořen k úspěchu v něm, ale k manipulaci skrze něj. Takže prvotním poznáním je nevinnost každého z nás. Teprve poté jsme schopni otevřít se bezpodmínečné lásce. Energii, která v nás mění veškeré dosavadní vidění reality. Nemluvím tu o zamilovanosti, která je čistě určena k zaručení pokračovaní rodu, ale o lásce. Slovo láska je na tom stejně jako slovo mír. Symbolicky vznikly mnohem dřív, než se tady ve hmotě projeví. Jsou symbolem touhy našeho vyššího já. Touhy pramenící z otevřené srdeční čakry a spojení skrze čakry krční a třetího oka do čakry korunní. Protože stejně jako mír, ani lásku nezažil na této planetě téměř nikdo z nás, přestože je naší podstatou. Ale ztratili jsme spojení právě díky vloženým programům a díky tomu, že velení převzaly pouze tři čakry spodní. Vše jsme žili, a ještě stále většina z nás žije, poháněni instinkty. Dalo by se říct, že naše nižší já, živočišné, převzalo vedení nad způsobem života, kde je hlavní otázka přežití a boj. Je to jeden ze silných tahounů ještě stále. Udržuje se přes program SOUTĚŽ (také téma na celý samostatný článek).

Díky srdeční čakře se však všechna tato témata stávají bezpředmětná. Vidění světa je natolik odlišné, že je to jako výstup na nejvyšší horu světa s porovnáním hluku velkoměsta. Prostě to nejde srovnávat. Oboje je úplně o něčem jiném. Tak moc se ve vás vše změní, když prozřete. Přeskládají se hodnoty. Zmizí strachy, které jsou pouze součástí vašeho nevyléčeného nižšího já (vnitřního dítěte). Vztahy se stávají skutečnými. Nejsou žádné role. Žijete vyšší hodnoty jako je úcta, pokora a soucit. Není tu místo pro jakoukoliv manipulaci. Nejsou zde žádné modly.

Je tu skutečné lidství. A konečně je tu láska. Láska jako stav bytí.